Jak slepit, co se rozbilo

Kolikrát se nám stane, že rozbijeme něco, co je nám drahé. Neplačme nad rozlitým mlékem, nevyhazujme bez rozmyslu, zkusme škodu napravit!

Lepení

Obecně slepovat něco, cokoli, co se rozbilo, znamená jednak vybrat dobré lepidlo a jednak nechat lepení schnout s dobře realizovaným tlakem na lepené části. To je třeba nepodceňovat. Zpravidla je třeba si vypěstovat představivost a umět použít k sevření dvou lepených částí to, co máme po ruce.

Lepidla

Volba lepidla se samozřejmě odvíjí od materiálu objektu, který je třeba opravit. Vřele doporučuji nepořizovat univerzální lepidlo, ale mít radši po ruce min. tři různá lepidla: na dřevo, na látku, pro polyesteren, na papír …

Hledáte-li ovšem skutečně velmi účinné lepidlo, bude možná zapotřebí šáhnout po epoxidovém. Dávejte pozor na odpad, který během lepení vznikne. Tato lepidla jsou toxická ve své tekuté podobě! Další možností jsou polyesterová lepidla. Oproti epoxidovým vyschnou mnohem rychleji, je tedy třeba rychle pracovat. Siliconová lepidla jsou také velmi účinná a jejich výhodou je, že slepí dohromady různé typy materiálů.

Opravit zdařile hned na poprvé

Jelikož jsou lepidla velmi často přírodě lehce nepřátelská, je třeba s nimi pracovat opatrně a hlavně šetrně a zbytečně jimi neplýtvat. Uchovvávejte je v suchu a pečlivě zavřené, vyhnete se tak zbytečnému dilematu, jak a kam je vyhodit. Dobré lepení vyžaduje napřed povrch pečlivě očistit, odmastit. Použít můžete ředidla nebo kuchyňský jar. Následně použijte rukavice nebo se vyhněte se povrchu znovu dotknout. Nyní je třeba promyslet, jak vytvoříte pro účinné lepení potřebný tlak mezi dvěma částmi. Podívejte se na obrázky pro inspiraci:

Snad se Vám inspirace bude hodit a nebudete muset vyhodit!

Postrč ještě dále hranici autonomie …

„Sám půjdeš rychle. Společně však dojdeš dál.“ Africké přísloví.

A platí to i pro cestu za autonomií. Proto je třeba naplno ocenit různé iniciativy a projekty, které sdružují uvědomělé lidi a jejich myšlenkový potenciál. Společně pak nabízejí naší společnosti nové způsoby, jak se obejít bez masové produkce, jak minimalizovat své náklady a negativní dopad na přírodu.

FAB LAB

Jedním z takových projektů je síť laboratoří Fab Lab. Jedná se o široké veřejnosti otevřené laboratoře. Každý může přijít se svým proktem a zde, s pomocí nejrůznějších chytrých mašin, ho realizovat.

FAB LAB je zkratka z anglického fabrication laboratory. Každá taková laboratoř je zpravidla vybavena počítačem kontrolovanými nástroji, se kterými můžete vytvořit (téměř) cokoliv. Od jejich první realizace se prokázalo, že možnost vytvoření si vlastních „šikovných udělátek“ zmocňuje jedince i neziskové organizace v dané lokalitě.

FABLABy jsou určené všem držitelům život ulehčujícím nápadům, pokud skutečným záměrem není masová produkce.

Historie FAB LAB (jak se dočteme na wikipedii)

Projekt byl zahájen v Massachussets (USA). Už původní projekt byl zacílen na zmocňování méně rozvinutých komunit a obcí. Cílem bylo prokázat, že minimální technologické zázemí může lidem umožnit jednak kreativitu, jednak nízkonákladové řešení sociálních a ekologických lokálních problémů.

3D tiskárna

FABLABy jsou zpravidla vybaveny 3D tiskárnou, což je technologie jak ze science fiction. Na počítač napojená tiskárna promění plastické vlákno na cokoliv. Nejlépe to ilustruje následující video:

V České republice byla jedna taková laboratoř otevřena v Praze. Rozhodně doporučuji se o projekt zajímat a popřípadě se i zapojit!

Zde najdete odkaz na všechny existující FABLAB ve světě! Pokud některý ze čtenářů má osobní zkušenost s FABLAB, nebo ví o zajímavých online dokumentech o této technologii, budu velmi vděčná za odkaz!

Solární sušička – geniální záležitost

Před pár měsící jsem psala o konzervování zeleniny. V podstatě jde o to, jak si uchovat doma či v okolních eko farmách vypěstovanou zeleninu až do zimy. Usušit ji je jedna z možných metod. Sušit lze samozřejmě mnoho dalších potravin – houby, ovoce, sušenky a jiné dobroty z dnes se tak rychle rozvíjejícího trendu raw stravování. Solární sušička samozřejmě funguje zejména v letních měsících, kdy Slunce pálí a posílá na zem svoji energii. Její výhodou je téměř nula nákladů na konstrukci a dále bezplatný provoz! Ekologickou stránku snad není ani třeba zmiňovat! 🙂

Proč budovat solární sušičku, když by stačilo rozprostřít ovoce či zeleninu pod přímý sluneční svit nebo třeba na topení? Důvody jsou tyto:

Ve srovnání s přímým sušením na vzduchu, solární sušení umožní lepší konzeravaci potravin. Dosažením vyšších teplot zároveň dosáhneme ucelenějšího vysušení za kratší dobu a vyhneme se riziku hnití či přítomnosti hmyzu a prachu. Kvalita usušených potravin je celkově mnohem vyšší.

Vybudovat si můžete buď velmi jednoduchou sušárnu, která je v podstatě jen dřevěnnou bednou se skleněným víkem a vypadat může asi takto:

Pro naši zeměpisnou šířku je nejlepší sklon skleněného (foliového) víka asi 58 stupňů.

Jste-li skutečným kutilem, můžete si vybudovat nepřímou solární sušičku, která suší efektivněji. Podívejte se na obrázek pro isnpiraci:

Mým cílem bylo zejména vám předat informaci, že takováto zařízení existují a že si je můžeme vyrobit sami. Na internetu existuje poměrně dost návodů, i když překvapivě nemohu najít žádný v češtině. Dobrý návod ve francouzštině a s obrázky (tudíž stačí pár překladů googlem a návod lze v klidu použít) najdete zde: solární sušička – návod ve francouzštině. V angličtině existuje tenhle pefrektní web Off the Grid News (Zprávy ze světa bez elektrických drátů), kde mimo jiné také najdete dobrý návod na vybudování vaší personální solární sušičky.

Ze stéjného webu pochází i toto velmi dobré instruktážní video:

Pokud jsem zavítá někdo, kdo našel dobrý návod v češtině, budu velmi ráda za odkaz!

Jak využít staré pentle a pentličky!

Minule jsem vám prozradila, jak na domácí zubní pastu. Tentokrát sáhneme do jiného soudku..

Jistě to znáte, máte doma spoustu starých pentliček, mašliček nebo ozdob, které postrádají využití. Pokud je toto i váš případ, jistě si rádi vylepšíte svůj outfit nebo si prostě jen uděláte radost a hlavně něco krásného vyrobíte zcela SAMI. 

Zde je můj tip na oživení vašeho šatníku. A co je potřeba? Tady je seznam:

• starší stužka (nejlépe výrazná, aby rozzářila outfit)
• jednobarevný kousek oblečení (např. jednoduché černé šaty)
• nůžky

A teď jak na to. Je to naprosto snadné a rychlé. Vyberte si jednu pro vás zajímavou stužku a naměřte a ustřihněte tak, aby vám vydala kolem pasu. Poté ustřižený kus stuhy obtočte kolem pasu či boků a uvažte na konci velkou mašli, nebo dle libosti pouze uzel. Výsledek může naprosto podtrhnout váš módní kousek a ještě k tomu nebudete utrácet za zbytečně drahé šaty – tyto si můžete vyrobit snadno a rychle sama během vteřiny.

  
A takto by to mohlo například ve výsledku vypadat.

  
Existuje ale i spousta jiných možností, jak stužky využít, třeba i jako ozdobu do vlasů nebo jako výšivku na starou jeansovou bundu, fantazii se přece meze nekladou!

Zkusili jste už si vyrobit něco podobného?

Domácí zubní pasta

Zuby si lidé čistí od chvíle, kdy jsme si uvědomili, že čas, který jim věnujeme, se nám vrátí v počtu let, kdy si můžeme uživat hezkého úsměvu a křupavých jídel. Této potřeby se samozřejmě chytil i kosmetický a farmaceutický průmysl a od první poloviny 20. století nás bombarduje reklamou na zářivý a zdravý úsměv. Ovšem později, díky několika zvídavým hlavám, se ukázalo, že fluorid – typická součást drtivé většiny zubních past – má také své nežádoucí účinky. Péče o zuby je ovšem velmi důležitá a každý problém s chrupem nás může stát pěkných pár tisíc, popřípadě se nevyhneme rychlé půjčce.

Naštěstí i zde si můžeme pomoc sami a ušetřit své zdraví, přírodu i peněženku.

Tři v jednom, to už je pořádná motivace!

Vybrat si můžeme z několika různých receptů. Úplně nejjednodušší způsob, který využívám pokaždé, když mi jiná domácí pasta dojde, nebo na cestách, je zubní pasta na bázi zeleného jílu. Zelený jíl by měl každý mít ve své domácí lékářničce, protože šíře jeho uplatnění je nesmírná. V tomto případě stačí vzít tři lžičky zeleného jílu a zalít vodou. Během noci se jíl s vodou smíchá. Poté přidejte pár kapek esenciálního oleje hřebíčku, máty peprné a citrónu a 1 lžičku soli. Pozor, zelený jíl nesmí přijít do kontaktu s kovem!

Zelený jíl v přírodě

Další obdobný způsob je na bázi stoprocentního kokosového oleje. I tento dar přírody lze využít mnoha způsoby. Zubní pasta je jedním z nich. Výhodou oleje je, že ho lze rozpustit teplem a nechat v něm přes noc louhovat bylinky. Recept je následující:

• 3 čajové lžičky nasyceného tuku (sádlo, kokosový olej – k němu je dobré přidat 1 lžičku olivového oleje)
• přes noc nechat v tuku vylouhovat bylinky (máta, levandule apod.)
• půl lžičky mořské soli
• špetka mleté skořice

A jeden tip navíc: domácí pastu můžete pomocí plastového sáčku s malou dírkou, popřípadě nástavcem na zdobení dortů vmáčknout do prázdného obalu od zubní pasty. Uděláte ji-li poněkud tekutější, je to možné i pomocí velké injekční stříkačky.

Přeji všem krásný úsměv a chuť ho ukázat světu!

4 nežádoucí následky touhy po autonomii! A osolte to sezamem!

Vyrábíte si domácí kosmetiku, pletete, vyrábíte šperky, domácí marmelády? Dělá vám radost, když nakoupíte český výrobek, ale máte se ještě radši, když si doma něco vyrobíte sami v kuchyni či vlastní dílně? To znamená, že jste vstoupili na dlouhou cestu za autonomií. Měla bych vás varovat, může to mít nežádoucí následky.

1. Vytváříte si závazek ke svému sebehodnocení. Drobné prohřešky, jako kupovaná pohanková pomazánka nebo prášek na praní (viz minulý článek) můžou být zdrojem lehce nepříjemného pocitu ústupku vlastmínu přesvědčení!
2. Ostatní se na vás dívají divně. Proč trávíte tolik času pletením šály, když si ji můžete za pár stovek koupit? Zejména není-li vaše rodina naladěna na stejnou vlnu, může to být složité …
3. Oproti prvnímu bodu máte naopak strach si cokoliv koupit, abyste nezradili sami sebe.
4. Občas můžete mít tendenci přesvědčovat ostatní, aby nepodporovali kosmetický či farmaceutický průmysl, ale raději udělali něco pro své zraví i pro přírodu. Reakce nejsou vždy pozitivní …

Pamatujte si. Nemusíte být autonomní, můžete konzumovat jako každý „normální“ občan. A důvěřovat trhu. Ale jestliže vám vaše malá autonomie dělá radost, milujete-li ji, nesejděte z cesty a … pojďte si se mnou připravit výborné domácí gomasio.

Sezamové gomasio – do sálatu, na rýži – osolí, ochutí a dodá minerály!

Do rozpálené suché pánve vhoďte deset čajových lžiček sezamu a jednu lžičku mořské soli. Za neustálého míchání provázaném drobnou meditací, vnímejte příjemnou vůni praženého sezamu v nose. Je li vůně tak akorát, semínka sezamu jsou dostatečně opražená. Chcete-li zůstat naladěni v japonském zenu, vezmětě hmoždíř a semínka hravě utlučte. Nejste-li natolik puritáni, umelte je elektřinou. Nechte vychladnout, zavřete do skleničky a uchovávejte v ledničce. Je to jedinečné!

Domácí prací prášek z … mýdla z jelena!

Dlouho jsem hledala ten nejlepší způsob jak levně a ekologicky prát, čím nahradit prací prášek. Nu, nejjednodušší by bylo neprat vůbec, ale to už je dnes zkrátka nemožné a společensky nepřístupné. Dokonce vám i hrozí (vlastní zkušenost), že se vás někdo obviní, že řádně neperete manželovi! (Byl v čistém, ale jelikož neodlišuje nedělní a pracovní kalhoty, byl ve vypraném s ´čistými´skvrnami od oleje. Jen tak mimochodem, všimli jste si, že ve městě se oblečení obnosí a zašpiní mnohem rychleji, než při téměř jakékoliv aktivitě na venkově?)

Takže jak na to? Rozmixujte mýdlo z jelena nebo ještě lépe marseillské mýdlo!

Postup je velmi jednoduchý, náklady jsou nízké, časová náročnost minimální a pere to skutečně dobře! Budete potřebovat 100 g mýdla (nejlépe marseille 72 procent) , jedlou sodu, esenciální olej dle vašeho výběru, horkou a studenou vodu.

• Nejprve nastrouhejte vaše mýdlo. Použít můžete struhadlo na sýr (hrubé) nebo i škrabku na zelí/brambory. Následně přesuňte mýdové hoblinky do většího kyblíku.
• Následně ohřejte dva litry vody a smíchejte s hoblinkami.
• Přidejte 3 polévkové lžíce jedlé sody a 7 kapek esenciálního oleje – nejlépe levandule nebo Tea Tree, ale jinak je to na vás. Opět zamíchejte.
• Nechte nyní odpočinout 24 hodin.
• Druhý den přidejte jeden litr studené vody a znovu zamíchejte.
• Poslední krok: směs rozmixujte do hladka ponorným mixérem.

Směs nyní přesuňte do vhodné lahve a užívejte tak jako obvyklý prací prášek.

A ještě jeden typ navíc. Přidejte místo chemického drahého a přírodu zatěžujícího změkčovadla obyčejný ocet! Prádlo je krásně měkké (skutečně to pocítíte … jako v reklamě) a žádný odér octa!

A je vypráno!

Začněme s něčím jednoduchým … jak si uchovat zeleninu z léta do zimy

Krásné, dobré, levné a inteligentní!

Také jste si všimly, že během léta, jara a raného podzimu můžete velmi lehce nakoupit čerstvou zeleninu a ovoce přímo od prodejců na trhu a nebo se zapojit do projektu košíků od producentů jak nabízí třeba brněnská asociace Brontosaurus.  A jestli jste si všimli tohoto, určitě víte, že v zimě sehnat čerstvou mrkev už tak jednoduché není.

Nu, není to nádhera! Levná dobrá zelenina a navíc trhy jsou zábavné …

Nu, a tady jsou nějaké nápady, jak tohle dilema vyřešit:

• domácí zeleninové konzervy – moje oblíbené jsou zejména ty laktofermentované na způsob našeho oblíbeného kyselého zelí. Nádhera je, že tak si můžete naložit mrkev, květák, kedlubnu, ředkvičky …. cokoliv! Návod jak na to, můžete nalézt například zde.
• Usušte ji: zeleninu můžete také usušit. Třeba v troubě, ale to vás stojí elektrickou energii a navíc tím přispíváte elektrárenským podnikům, kteří to opravdu nepotřebují. Co to zkusit na sluníčku. Jak na to, si povíme někdy příště.
• Z rajčat si můžete zakonzerovavat domácí kečup.
• Nezapomeňte na nakládané okurky!
• A když si pořídíte hrnec na kvašení zeleniny půjde to všechno rychleji a ještě zdravěji.

Jak si konzervujete zeleninu vy? Budu moc ráda za vaše nápady, tak komentujte!

Proč bychom se měli snažit o autonomii.

Přemýšleli jste někdy o tom, že pokaždé, když vstoupíte do téměř jakéhokoliv mainstreamingového obchodu, vstupujete zároveň do neuvěřitelně rozlehlé, komplikované a propletené sítě globálních vztahů. „Dobře„, řeknete si, „to je fajn rozhýbat nadnárodní ekonomii.“ Nebo možná máte rádi pocit být součástí něčeho většího. Ale co když vaše drobná akce, třeba pouhý nákup nového páru tenisek vaší oblíbené značky, znamená, že aktivně přispíváte k dětské práci, otrocké práci nebo třeba ke kácení deštných pralesů? Kdyby se Vám při každém nákupu na pokladním lístku ukázalo, o kolik se zvýšila tvorba skleníkových plynů koupí tohoto konkrétního produktu, asi by Vám radost z nových kecek zaskočila v krku.

Ptáte se, odkud je ten který produkt?

Tak tady nejspíš trochu přeháním. Mým cílem rozhodně není odradit Vás od běhání. A navíc, vyhnout se neetickým produktům není jednoduchý úkol. Spíš jde o to, podsunout 😉 Vám nový způsob přemýšlení o tom, jak nakupovat, co nakupovat, které produkty můžu omezit, a jestli náhodou bych si třeba něco mohl či mohla vyrobit sám/a. 

Být zodpovědný konzument je malý krok, jak můžete pomoc velkým věcem.

Druhý velký krok, který můžete udělat, je zajímat se o to, co si jedinec může vyrobit sám.  A o tom je právě tento blog.